Profit: Pozor na zaměstnanecké dílo

15 | 05 | 2006 - Radim Hasalík

Podnikatelský týdeník Profit citoval zkušenosti Roberta Němce, ředitele naší reklamní agentury. Článek se týkal dokumentů, programů a dalších firemních materiálů, které vytvářejí zaměstnanci.

Podceňovat autorský zákon se nevyplácí. Nedostatečná úprava takzvaného zaměstnaneckého díla v pracovní smlouvě může firmě způsobit statisícové ztráty nebo ji přivést ke krachu. Přesto si někteří podnikatelé s tímto problémem hlavu nelámou.

České firmy stále nedokáží účinně ochránit zaměstnanecká díla a přicházejí tak o statisíce korun. Kreativní pracovníci často ani netuší, co takové dílo je, a že výkon majetkových práv náleží zaměstnavateli. K nejvíce ohroženým firmám patří reklamní agentury, počítačové firmy a překladatelské agentury.

Na potíže se zaměstnaneckými díly Profit nezávisle na sobě upozornili dva podnikatelé: majitel středně velké reklamní agentury a podnikatel v oboru informačních technologií. Také další živnostníci popisovali případy, kdy si bývalý pracovník přivlastnil dílo, které vytvořil pro svého původního chlebodárce.

Nejčastěji podle nich dochází k následující situaci: zaměstnavatelé nevěnují příliš pozornosti obsahu pracovní smlouvy a nevědí o možných rizicích. Stává se tedy, že bývalý pracovník si své dílo odnese na další působiště. Jeho nový nadřízený nevědomky profituje z věci, která vznikla na náklady někoho jiného.

„Stalo se to nám i konkurentům. A byl to pro nás v jistém smyslu i pozitivní jev. Nový pracovník si přinesl z bývalé práce databázi, kterou chtěl u nás použít. Zakázal jsem mu to, protože na databázi má právo jeho bývalý zaměstnavatel. Co nechci, aby někdo činil mně, nečiním jiným,“ tvrdí Robert Němec, ředitel internetové reklamní agentury RobertNemec.com.

Možností, jak upravit práva k zaměstnaneckému dílu, existuje celá řada. Zkušení podnikatelé však praktikují i jiná, často neprávnická opatření. „Za prevenci problémů s těmito díly považuji to, že pracovník při tvorbě díla používá výhradně zařízení zaměstnavatele. Jinou možností je větší screening lidí. Aby se vědělo, že ten a ten je nepoctivý, a že nemá cenu s ním spolupracovat. Pokud někdo něco provede bývalému zaměstnavateli, hrozí, že to provede i mně,“ říká Robert Němec.

Tento nápad se líbil většině Profitem oslovených podnikatelů. Nejvíce nadchl vlastníky počítačových firem, kteří často zaměstnávají nové lidi jen na základě splnění „talentového testu“ a o jejich osobních kvalitách nemají žádné informace.

Robert Němec kvůli prudkému rozmachu svých aktivit dříve uzavíral některé pracovní smlouvy ústně. „Vím, že se to nemá, ale nebyla to pro mne priorita. Následně jsem se musel velmi dohadovat s lidmi, s nimiž jsem už nechtěl pracovat. Dnes má zaměstnanecká smlouva v naší firmě 12 stran,“ tvrdí.

Nyní při prevenci problémů se zaměstnaneckými díly klade důraz na osobní kvality pracovníků. „Firma by si měla vybírat charakterní lidi. Charakter kladu na stejnou úroveň, jako jsou schopnosti, a v tomto případě možná ještě výše. „Druhým opatřením je jasné upozornění zaměstnanců na práva a povinnosti. Zájemcům dávám smlouvu na několik dní domů a upozorním je, ať si ji důkladně přečtou. Dle mého názoru nejlepší ochranou před zneužitím zaměstnaneckého díla je být natolik dobrou firmou, že v ní lidé budou chtít zůstat a nebudou mít tendenci odejít,“ shrnuje Němec.

Článek vyšel v podnikatelském týdeníku Profit.